Hrosiku, nevim o tom nic. Na pohmat vypada SZ jinak?
Ja prave uz delsi dobu planuju skocit ke sve dr., abych se ji zeptala, zda ji mam ok. Vzdy se ji nelibila, jak vypada. Ale podle krve to bylo dobre. Ted se mi vubec nedari zhubnout, vice mene mam porad to, co tesne pred porodem. A to chodim 2x tydne cvicit, snazim se jist rozume, ale nehrotim to. A obcas jsem pekelne utahana. Jenze na druhou stranu si rikam, mam kluky dost brzo po sobe, tak to bych rekla, ze je normalni popis matky.
Simon je zas nemocny, od nedele ma horecky. Jeste mel jednou horecku v noci ze ctvrtka na patek, diky tomu jsem odpiskala to Svycarsko. V nedeli opet mel horecku a dychal rychle, takze pohotovost. To dychani bylo zrejme jen k horecce, ktera mezitim klesla nez jsme se dostali k dr. (cekali jsme hodinu a ctvrt a dr. prohlidl za tu dobu dve deti ...). V noci z nedele na pondeli mel 40 a dve hodiny mi to neslo srazit, at jsem delala, co jsem delala. Takze rano kdyz jsem volala detske, jak srazet, tak nas chtela videt. Jeste na pohotovosti v tu nedeli mi dr. rekl blbe davkovani leku na srazeni horecky, predavkoval by Simona, ale ja to tusila, takze jsem radsi jela po svem. Dr. na nem opet nic nevidela. Odpoledne mel zas 40 a cukal se mi, nemel krece. Ale kdyz jsem nesehnala detskou a na pohotovosti jeste nebyli, tak jsem volala zachranku, jestli je to na doktora nebo ne. Rekli,ze na mem uvazeni.
Fakt vtipalkove (stejne jako ten dr. na pohotovosti, ze obstrukcni bronchitidu poznam podle toho, co mu dela hrudnicek pri dychani, nepoznam, nejsem doktor), tak jsme se dohodli, ze pokud se to bude opakovat, ze poslou sanitku (samo, ze jsem byla s klukama sama doma a bez moznosti hlidani). Nastesti se to pak uz neopakovalo. Ale horecku porad srazim docela tezko. Ale ten koktejl nurofen+panadol docela funguje, uz to neleze ke 40. Dneska u dr. na poslech trochu piskal, tak ma zpatky ventolin. Doufam, ze zitra horecky skonci a osype se a bude to sesta. Jinak v patek mam donest pro jistotu moc a jeste ho posle dr. na ORL. A aby toho nebylo malo, tak to vypada, ze tatovi se vratila ten castleman. A to uz byl podle jednoho CT ok. Pak si rikam, ze obcasna mizerna nalada a utahani a nehubnuti je adekvatni situaci u nas doma.
Nacenko, ja jsem kdysi cetla Estevilla nebo jak se ten pan jmenuje. Metoda vyrvani mi prijde dost na hrane, asi na to nemam. Ale vzala jsem si z toho, ze pokud ja se rozhodnu, ze v noci se ma spat a myslim, ze po diteti nechci nic neadekvatniho, tak to dite to prijme. Je potreba, aby z tebe citil to rozhodnuti, ze ted uz je to moc buzeni. U Robina mi to dost fungovalo, ze kdyz jsem se odhodlala, ze jdu se spanim neco delat, ze treba jsem mela cil, ze poprve se bude budit nejdriv v nejakou hodinu, tak kdyz uz jsem se na to pripravila, ze to jdeme resit, tak on si to uplne sam posunul. Bez jedineho boje. U Simona je to horsi, protoze on je uz podruhe docela dost nemocny. A tim se to spani dost pokazi. Uz mi i spal tak, ze se budil jen jednou. Pak zacal lezt a pridal si jedno kojeni v noci (mel hlad, poznam, kdy ma hlad a kdy me pouziva jen jako trochu lepsi dudlik). No a ted vstavame co 1,5-2h, vetsinou ani nechce kojit, ale budi se, jak je mu blbe.