ahoj, vím, že je tu více maminek a dětí, které i po odplínkování pořád vyžadují na kakání plínku a nechtějí jinak, tak chci napsat, jak se to vyvíjelo u nás, třeba to někoho povzbudí.
Synovi byly nedávno 4 roky, přes den chodil bez plínek cca od 2a1/4 let, ale kakal pořád jenom do plínky - většinou si počkal, až ji dostal na spaní, případně to někdy skončilo i v kalhotech, vždycky si někam zalezl a tiše tlačil. Pořád jsme si říkali, že ho to snad časem přejde, ale už nás to docela štvalo, zkoušeli jsme mu slibovat odměnu, různě motivovat, ale prostě to odmítal, a když jsme ho násilím na kakání posadili na nočník nebo na wc, tak radši nekakal vůbec. Občas jsme to zkusili, ale bez výsledku.
No a asi týden před 4. narozeninami se mu to najednou povedlo - vykakal se na záchod (byl ještě rozespalý, tak jsem ho zkusila dát na wc a povedlo se!). Dostal slíbenou odměnu a mysleli jsme, že už je vyhráno. Ale příště mu to zase nešlo a chtěl plínku. Pak se mu to zase jednou podařilo na wc, pak ještě šel párkrát do plínky a teď už skoro dva měsíce kaká celkem normálně na záchod. Má tam malé prkýnko a pod nohama stoličku, aby dosáhl, a může si u toho prohlížet Čtyřlístky Potom vždycky hrozně moc chválíme, ale už to bere celkem v klidu.
Takže prostě k tomu musel tak nějak sám dozrát, a nebojte, každý k tomu dojde. I psycholožka říkala, že někdy takové děti bývají úzkostnější a musí si déle zvykat na nové situace, tak že na něj nemáme tlačit, a hlavně každý úspěch chválit a odměnit (nemusí se kupovat hračky či dávat sladkosti, ale třeba přečíst pohádku, zahrát oblíbenou hru či cokoliv, co dítěti udělá radost).