Aach je, to je krásný, věřící nejsem, ale tohle jsem si na svatbě přála. Pro mého muže to bylo příliš, takže jsme požádali oddávající (na radnici) aby do své řeči začlenila takový kousek který se nám líbil oběma o tom, co manželství znamená. Bohužel oddávající nás nevyslyšela a místo dojetí jsme byli rádi že nám svatebčané nevidí do tváří protože jsme se kousali do rtů, abychom nevyprskli smíchy. Blábolila o tom, že je to hezké, jak se spojují snoubenci ze dvou zemí EU (brali jsme se v den referenda o vstupu do EU). Trapas.

A na jedné svatbě v kostele jsem slyšela také něco, co mě osobně dost zarazilo protože to bylo zdůrazněno asi 5x- že totiž budoucí novomanželé jsou manželi až do smrti a že i když se rozejdou, manželé zůstanou. To mi přišlo přes čáru.