Mám ze středy takový nepříjemný zážitek, pořád mi vrtá hlavou, jestli to nějak řešit. Tak vám to tu hodím vplen, třeba mi pomůžete mi ujasnit vhodné řešení či neřešení Takže:
Potkala jsem na ulici skupinku - 2 paní a asi 15 dětí ve věku kolem tří let (tak 2-4 roky), dvě z nich na golfkách. Obě paní byly cca čtyřicetileté, zamračené a naštvaně vypadající. Z dětí asi pět hlasitě plakalo a další popotahovaly. Nejhlasitěji plačící holčička na golfkách a jeden klučík se dovolávali maminky. Až potud asi běžná scénka...
Paní to ovšem řešily vzteklým hlasem, až křikem: "okamžitě toho nech, slyšíš?" "přestaň řvát, Terezo" "Jestli toho okamžitě nenecháš, tak tě tady vysadím a nechám tě tu" "Neřvi!" atd. atd. Vyjeveně jsem se zastavila a koukala za vzdalující se skupinkou a přemýšlela, co jsou zač. Vtom jsem si všimla, že děti mají vestičky s nápisem - jedné z blízkých miniškolek, která dokonce vyhrála před rokem nějakou soutěž typu "podnikatelský záměr roku".
Shodou okolností jsem právě o této školičce výhledově uvažovala pro mladšího. No, už neuvažuji...

Chápu, že mohlo jít o ojedinělý incident, ale moc to tak nevypadalo. Hlídací paní vypadaly ztrhaně, nespokojeně. Vím, že je s takhle malými prcky kříž, že když začne natahovat jeden, za chvíli začnou i ostatní. Ale tak nějak předpokládám, že zvládání dětského pláče a stesku po mamince by mělo být jednou z hlavních dovedností k práci v miniškolce. Vždyť křičet na brečící dítě je úplně kontraproduktivní, ne? I když se mi to s vlastními samozřejmě taky stává...

Teď bádám na tím, jestli to mám nechat být, nebo jestli třeba alespoň neupozornit zřizovatele, jak jeho zaměstnankyně jednají se svěřenými dětmi.
Co vy na to, myslíte, že je takové jednání v miniškolkách běžné? Řešily byste to nějak?