Pátrání po kvalitě není jednoduché. Dá se říci, že v každém obchodě najdu něco, co mi vyhovuje...bohužel se to nikdy nesejde v jednom obchodě najednou:( Obecně jedeme na jistotu - chleba kupuji nebalený - podmáslák, Hostivař, když můžu, upeču si ho sama. Jogurty vesměs jen bílé - Hollandia, Olma...dávám do toho marmošky od babiček. Pribiňáky tedy kupuji, neb mládě se po nich může utlouci, ale láce to není...takže občas plácám takové ty domácí z tvarohu, chutná mu to i takto domácky připravené. Maso se snažím kupovat nebalené, čerstvé...upouštím od kuřat, přestalo nám to chutnat, spíše teď jedeme v krůtě. Zelenina...co se dá, dají zahrádky babiček, zbytek holt supráč nebo trhy. Mléko jednou bio pak nebio...máslo to samé, sýry to samé...nějak to nehrotím. Na co si ale bacha dávám...na barviva v potravinách, můžu se po nich udrbat. A pokud na etiketě není uvedené a já se přesto drbu i tak, je jasné, že ve výrobku je, jen jaksi výrobce zapomněl tuto skutečnost na etiketu uvést. Takže příště danou věc už nekoupím. Dále se vyhýbáme umělým sladidlům, konzervantům či přemíře konzervantů, nejrůznějším druhům aroma, náhražkám všeho druhu...Je to práce mravenčí, ale než do sebe cpát nějaké sr...ky, radši čtu. Ono upřímně mezi námi...člověk se těm svinstvům dokonale nevyhne nikdy. Na to je to všechno kolem nás už příliš promořeno. Proč se ale nepokusit tento fakt eliminovat na nejnutnější minimum. Aspoň pro ten dobrej pocit.