Zemi vidím jako jednu z miliard planet, život jako biologickou náhodu (opravdu dechberoucí), život jako samoúčelný bezesmyslný "omyl" přírody a stejně nám a svým dětem nebudu kadit pod nohy, dělá se mi špatně z přístupu lidstva k planetě i lidstvu samého, posílat své děti do války, sžírat se konzumem, bažit po moci, která je v měřítkách vesmíru směšnou mikroiluzí!!!

Myslím, že se brzy vyhubíme vlastní blbostí a že už jsme začali. Je mi z nás smutno!