Takhle to bylo i u nás, i když se vždy přesvědčil, že nekecám, že opravdu jsem tam kde jsem, tak i teď když je v pokoji, zjistí, že nejsem v kuchyni nebo v obýváku, tak na mě volá, kde jsem. Leze mi to na nervy, zvláště když jsem na záchodě, a jde slyšet i do nižších pater, když se mu ozvu. Sice mi teda nemusí být pořád u zadku, ale vždy ví, v které místnosti se nacházím. Mladší má taky teď trochu takové strachy, ale přijde mi, že je má takové klidnější. Že starší to v tom věku prožíval opravdu hodně.