Asi to nebude moc populární rada, ale zní: akceptuj to. Prostě tvoje dítě má důvod, který sice nemusíš znát, ale momentálně ho vede k tomu, že tě potřebuje. Tak s tím nebojuj a nesnaž se dítko přesvědčit že si vymýšlí apod. Přijmi ji,nech ji ať chodí za tebou - nijak to nekomentuj, ani "neboj" ani "nech mě" apod., automaticky ji ber všude s sebou jakoby se nechumelilo. Až dítě zjistí, že s tebou může být a nikdo ji "neodhání" ani nenutí být asmotná, osmělí se. Dědovi to podat jako vývojovou fázi která přejde, ať to taky neláme přes koleno.