Přidat odpověď
Jasněnko, každý může mít kamarádky i kamarády - já je mám, můj partner je má.
Oba jasně ale cítíme, že nás vzájemný vztah je o něčem jiném a je na jiné úrovni - prostě je zdravý a moji "kamarádi" a jeho "kamarádky" nemohou náš ztah narušit - moji přátelé ho např. pozdravují, mluvíme o nich doma, s jeho "kamarádkami" (např. ze sportovního oddílu) se normálně bavím a někdy zapadu i do jejich babince..
Oba jsme měli přátele mužského i ženského rodu než jsme se poznali a je to tak dobře, máme je i dál a není v tom problém.
Přišlo by mi chorobné se přestat bavit se svými letitými přáteli a známými, ztratit kontatk s jejich rodinami jenom proto, protože mám s někým partnerský vztah a tedy se kamarádství s opačným pohlavím vylučuje.. hm.. to je přeci nesmysl??
Zrovna tak, když poznám někoho nového (v přátelské úrovni) - tak na něj msuím ihned zapomenout, protože mám partnerský vztah? My to spíš doma probereme a přijde nám to přirozené, vždyť žijeme mezi lidmi. Přitom oba víme, jaký je rozdíl mezi naším vztahem a všemi ostatními lidmi - a tak ta "chorobná žárlivost" - u nás prostě není.. Manžel by zcela jiný - ten by toto nikdy nepochopil (abych byla úplná).
Předchozí