Přidat odpověď
ahoj, přečetla jsem tvůj blog a mám z toho pocit, že je tho na jednoho člověka nějak příliš. jsi velmi statečná a silná osobnost že to všechno zvládáš - klobouk dolu.
se synem ti nijak neporadím, protože o tom vůbec nic nevím. snad jen že můj syn do tří let taky nemluvil (máma, táta, auto), autíčka do postýlky si skládá od největšího po nejmenší a když usne musím potichoučku uklidit a ráno se vzteká že jsou dole...atd. ale je zdravý, jen prostě mimoň, takže pro tvého syna mám pochopení a přeji ať je těch diagnóz co nejméně.
no a to poslední: ani já nemám žádnou diagnózu, nemyslím že jsem hloupá či zaostalá a v mluvě "mykání" používám a to vždy když se jedná o synovy potíže. bolí nás to, nejde nám to.. nevím proč je to špatně - já to dělám proto aby syn věděl že v tom není sám.
Předchozí