Dneska jsem zjistila, že jsem v pěkným průšvihu. Totiž - mám dvě děti, jsem vdaná, manželství je již delší dobu v rozkladu, ale kvůli dětem jsem se snažila všecko vyhlazovat a tlumit. Ale psychicky jsem před třemi lety byla tak na dně, že jsem málem skončila život. Myšlenka na děti mi zabránila v nejhorším a pak se našel někdo, kdo mě dostal do "normálu", pomohl mi začít si zase vážit sama sebe, vydržet s manželem, udržet dětem tátu...
Jenže manžel posledního půl roku nefunguje už vůbec jako táta (příklad - já mám odpolední službu a on nechá děti samotné večer doma a ani mi to neřekne a já je najdu v deset večer ve své posteli v klubíčku) a začíná být agresivní i vůči nim a co je horší - zjistila jsem, že jsem těhotná.
Tedy ne s manželem, ale s přítelem, který mi ty roky dodává sílu. Doposud vždycky tlumil moje výbuchy, že se rozvedu, s tím, že dětem by to ublížilo. Že je lepší nějakej táta, než táta, kterej odešel. Teď samozřejmě řekl, že si nás okamžitě chce vzít k sobě. I moje děti. Ty ho znají, mají ho rády, toho se nebojím.

Vím, že dítě se automaticky bere jako manželovo, pokud nebudu znovu vdaná, takže musím stihnout svadbu ještě před porodem. A otázka zní - jde to? Pokud manžel nebude dělat naschvály, dá se to stihnout? Počítám s tím, že je dělat bude, jak potom musím postupovat? Cokdyž se nestihne ani rozvod a dítě bude tedy formálně manžela?