Našeho hysteráka se snažila několikrát zpacifikovat moje sestra, zdrav.sestra s praxí. Šla na něj klidně, přátelsky vše vysvětlila, na jeho otázky "čo mi budou dělat" odpovídala díky své praxi do zblbnutí detailně ... šlo o šití na bradě. Debata trvala cca půl hodiny, než na nás přišla řada. Zapomněla, resp. neuvědomila si ve svém výkladu, přehození toho hadříku přes "operační pole". Nastala exploze emocí, pomohlo pouze okamžité zalehnutí hysteráka a blesková aplikace 2 stehů.
Pak je taky blbá varianta rodiče, který to dítě lituje, což jsem já. Jednou jsme vezli na šití dalšího potomka, ne tak emočně prudkého, s mým tátou, že mu bude asistovat. Leč pan doktor, asi byl ještě mladej a nezkušenej, trval na přítomnosti matky jako zákon.zástupce. Pak na mě v určitý moment řval "DRŽTE TO DÍTĚ", načež se na mě podíval, konečně pochopil, prostřídal mě za dědu a zašito bylo během chviličky.
Držím palce.