Mám sourozenců několik. Nejmladší z nich je o 12 let starší. Asi v mých osmi doma ze sourozenců nebydlel nikdo /část byla na škole, část už ve svém/. Jako malá jsem moc chtěla ještě sourozence, abych si měla s kým hrát, ani jsem je jako sourozence nevnímala. Hodně často jsme se vídali a vídáme se často do dnes. Všichni.
Moje sestry jsou pro mě nejlepší kamarádky, jsme si hodně blízké. S bráchama je to taky dobrý, řekla bych klasický dobrý sourozenecký vztah, ale je to trochu jiné.
Velkou výhodu vidím v tom, jak rodiče stárnou, že neleží starost o ně jen na jednou. Je nás hodně, tak se to pěkně rozprostře.
tož tak to mám já