Přidat odpověď
Nejsem jedináček, mám 2 mladší sourozence, věkový rozdíl není až tak velký, ale jako jedináček jsem se cítila vždycky - tak nějak sama. Stylem - buď hodná, už jsi velká, nesmíš nám dělat starosti. Jak se cítí moji sourozenci, to nevím, moc se nevídáme. Když už, tak spíš se vidím a slyším s nejmladším bráchou.
Věkový rozdíl mezi mými dětmi je o dost větší, ale snažím se, aby nezapomněli, že jsou sourozenci. Ale občas zjistím, že dcera /nejstarší/ se k nejmladšímu chová úplně jinak než k jeho staršímu bratrovi - spíš jako matka. Jeho to rozčiluje a tak se vůči ní vymezuje a ji zase rozčiluje, že odmítá poslouchat.
Předchozí