Domácí jogurt bez jogurtovače dělám už hodně let, mám nacvičený jednoduchý postup, na jehož konci je hrnec s jogurtem tak tuhým, že se dá krájet.
Používám mléko přímo od krávy (kupuji od souseda), ale samozřejmě lze použít běžné čerstvé mléko z obchodu (raději plnotučné nebo aspoň polotučné). Jako startovací kulturu kupuji jogurt smetanový Choceňský (chutná mi více než Hollandia).
Mléko nechám v hrnci ohřívat tak dlouho, až se na povrchu začnou dělat malé bublinky a povrch se jakoby "napíná" (ale ještě se nevaří). Pak hned odstavím a nechám přiklopené vychladnout na takovou teplotu, kdy se mi zdá hrnec zvenčí spíše teplý až mírně horký (když strčím do mléka prst, začne pálit až poté, co napočítám do 11). Z mých zkušeností je lepší, když je teplota raději o trochu vyšší než nižší (když je mléko chladnější, pak je větší riziko, že jogurt bude řídký).
Pak už pracuji rychle: bílý jogurt (na 1l mléka používám tak 3 lžíce jogurtu) si dám do hrnečku, zaleju trochou toho teplého mléka, rychle rozmíchám kvedlačkou a vliju do hrnce s mlékem. Toutéž kvedlačkou pak obsah hrnce jen velmi rychle a nedbale promíchnu (žádné pečlivé promíchávání!)a honem přikryju pokličkou. Mezitím už mám připravenou na stole starší teplou vestu a pod ní velkou šálu (používám jenom pro tyhle účely), hrnec na to položím, zabalím a nechám při pokojové teplotě nejmíň 8 hodin, klidně i déle. Důležité je, abychom během míchání nestrčili do mléka olíznutou lžičku nebo vařečku, a taky je prý důležité, aby hrnec, ve kterém se dělá jogurt, byl v klidu - to znamená nedotýkat se ho, nedrncat s ním, neposouvat.
Dělám vždy jogurt vždy takto přímo v hrnci, zdá se mi zbytečně pracné rozdělovat ho do skleniček, navíc takto si lépe udrží teplotu. Pak ho můžu buď přímo konzumovat, nebo (což máme doma hodně rádi)ho nechávám ještě překapat, aby byl ještě mnohem hustší. Plastový cedník vyložím utěrkou a celý obsah hrnce do něj překlopím a nechám několik hodin (třeba i celý den) překapávat. Pak ještě dělávám většinou i to, že tento překapaný jogurt (ten má už pak konzistenci spíše tvarohu a je to moc dobré, chutí připomíná něco mezi řeckým jogurtem a Lučinou) přendám do smaltovaného kónického "prababičkovského" cedníčku a chvilku ho tam nechám - tím pádem získá krásný tvar jako homole cukru a dá se krájet na plátky - toto máme raději spíš naslano, třeba k dobrému pečivu nebo k bramborám na loupačku, k tomu zelené natě.. je to dobrota.