Já každopádně díky tomu vím, že vrchlabí není žádná záruka a stále si člověk musí dávat pozor..
já byla hysterická matka a to mrně nechtěla dát z ruky a vyplatilo se to málem by berušku odsávali, hučeli do mě že to je potřeba ale já uplně v rauši tvrdila: ne, ještě nechci, ne, a držela sem ji.. a ona se nadechla a ten hlen "prodechla sama a bylo to ok bez tech jejich debilních hadiček..
abych i trochu sebereflexe dodala, teprve před pár dny mě napadlo, jak ze mě museli být nervozní, jak jsem to mrně nechtěla pustit a oni stále tím pádem nevěděli, jestli je ok nebo není. prostě jsem držela jak zfetovaná tomimino a helděla na ně a bylo mijasné že je ok, ale jim to jasné nebylo anebyli schopni ji zkontrolovat tak, abych ji přitom stále mohla držet..
takže zpětně je chápu jak ji urputně chtěli mi vzít z náruče ale současně jsem ráda že jsem nedala.. já prostě držela to tělíčko co ještě samo nedýchalo (napojený na šňůře furt )a měla jsem jistotu, kterou oni neměli..