Ahoj Dojanko,
tak máš nějaký nový zprávy dneska? Byly už nějaký výsledky nebo až zítra? Já jsem si vzpomněla – ale nejsem si tím vůbec jistá – jestli to náhodou s těmi mykoplazmaty není tak, že když je jednou proděláš, tak už seš imunní?? Nevím….

Eli je už určitě dneska zas lepší, že? Co ta rýma – už jí jde všechno ven??

Béda je dneska a zítra ještě ve školce a tím, že jsou ty prázdniny, tak v provozu jsou jednom 2 třídy – jsou různě pospojovaní s jinýma děckama. Já už jsem tak praštěná, že už jenom z toho pospojování s jinýma mám obavu, aby zas něco nechytnul, protože – když chodí jenom do té svojí třídy (která je navíc tak trochu „stranou“ v přízemí a mají vlastní šatnu, ostatní jsou nahoře), tak mám pocit, že nic nedotáhne. Ale jakmile jsou spojení, tak už zas něco…..před Vánoci takhle byli a pak byl nechcípaný a před 14 dny byli taky spojení a to měl přes víkend tu rýmu, pak kašel a ty průdušky….Takže místo toho, abych byla ráda, že je tam míň dětí, tak zas přemýšlím, že je to určitě špatně, protože jiný děcka = jiný bacily, tak jestli něco nechytí….

Já už jsem tak zblblá, to ani není možný. Kdo by to byl někdy řek, fakt – u Jindry by mě něco takového nikdy nenapadlo – a to ten první školkový rok chodil o prázdninách na 14 dnů do jiné školky než do té montessori a já úplně v pohodě, on vše OK, nic nikdy nechytnul…No jo, no….

Holky, jinak ti pejsci jsou nádherní, kamarádka měla vlčáka tam, kde jsem bydlela s rodiči a chodili jsme na prochajdy, bylo to fajn…..Já tedy osobně – pokud si nějakého pořídíme (to vždycky říkám manželovi, že mu pořídím pejska, až půjde do důchodu), tak nějaké střední plemeno, úplně velikého ne.

Manžel tedy psa měl, když jeho máti se odstěhovala a on zůstal na domku sám než jsme se seznámili – byl to kříženec německého ovčáka, taky ho má jenom na té černobílé fotce, byl to nalezenec, jmenoval se Čert a co mi o něm vykládal – tak to byl ohromně chytrý a inteligentní pes, tak nějak sám vše „uměl“ a byl fakt chytrej.

Třeba mu venku nasedl do tramvaje, manžel vyděšenej, hned nastoupil do další tramvaje, aby ho chytnul na konečné, na konečné nebyl, tak šel manžel dom a Čertík prý ukázněně čekal před dveřmi s takovým tím výrazem: „Kde jako seš? Já tady už čekám věčnost.“ Apodobně. Prý byl vášnivý jezdec v autě, stačilo jen říct: „Čertíku, jedeme na chatu“ a on tomu normálně rozuměl, mával ocasem jak splašenej, honem do auta a už koukal. A když manžel řekl: „Čertíku, já jdu do práce, musíš počkat.“, tak pejsek se tak na něho soucitně podíval stylem jakože „No jooo, no, když musíš, tak musíš“, šel si doma lehnout a byl hodný celou dobu (a to manžel chodil na 12tky do práce a pes byl doma sám a nikdy nic neprovedl). Nebo prý miloval ty čokoládové figurky, jak se zdobí vánoční stromeček, prý přišel ke stromku, úplně opatrně, aby nic neshodil, tak vzal tlamou do pusy tu figurku, opatrně ji odtrhnul, přinesl k manželovi, aby mu ji rozbalil. A hrozně miloval játra, šíleně je zbožňoval, manžel je koupil a nedal mu je syrový, ale uvařil a pes prý celou dobu seděl pod sporákem a sliny mu tekly až na podlahu a sežral to prý úplně horký. Nebo vždycky cítil, když se manžel vrací z práce, prý začal štěkat, když manžel byl ještě dávno za rohem na druhé ulici, tak už štěkal……Fakt hrozně mi o něm vykládal spoustu věcí……Taky ho potom musel nechat utratit, prý brečel jak malej kluk, ono je to pak smutný, no…..