Synovi trhali čtyři horní zuby najednou - jako prcek si je urazil, zuby se kazily a zhruba kolem čtvrtého roku musely ven.
Celkovou anestézii jsem odmítla, syn je vysoce spolupracující dítě.
Zubařka si kromě sestry domluvila ještě asistenci dalšího lékaře, já dítě instruovala, že může vydávat jakékoliv zvuky, ale nesmí se hýbat
Takže plakal, ale držel.
Trhat zub, který nemá vstřebaný kořen, není legrace ani u dočasného chrupu. Trvalo to docela dlouho a musím říct, že "žádnej zázrak" a to vydržím, myslím, poměrně dost.
Každopádně to zvládnul na jedničku, po zákroku jsme tam zůstávali jen tak 15 minut, aby lékařka zkontrolovala, zda to nekrvácí, jak dítě reaguje na lokální anestézii apod.
Překvapilo mě, že normálně jedl oběd a vůbec neřešil, že mu nahoře chybí zuby.