školka je naše prokletí. Loni syn nastoupil a hrůza, na podzim jedny atb - průdušky, za měsíc další, pak píchaný penicilin - měl podezření na mononukleozu, což se naštěstí nepotvrdilo, ale mega angína to byla. Pak jsem ho do mš tři měsíce nedala - a byl klid. Pak jsem ho tam dala, následovaly neštovice se čtyřicítkama horečkama, střevní chřipka, pak mu propukla epilepsie. V červnu jsme jeli do ozdravovny, tam celý měsíc kašlal a smrkal - jako všechny ostatní děti tam taky - no a pak jsme oba tam chytli brutus angínu s vysokýma horečkama, já jsem si ji vezla domů. Byli jsme jak spráskaní psi po pobytu tam. O prázdninách pohoda klídek - jako vždy doma - zdraví. Od půlky září školka a zas to začlo. První kašel, naštěstí bez atb. dále střevní chřipka, tu zvládl za podzim dvakrát plus k tomu nachlazení a kašel ale bez atb. Prosinec horečky šílené a kašel, antibiotika dostal. Leden - hnisavá rýma. Leden únor dobrý, a teď marodí třetí tejden - kašel, horečky, pak dobrý, pak zas horečky, bolavý ucho no a po 14 dnech váhání mu mudr velice nerada dala atb - bere klacid. Do toho jsme se potýkali celý podzim a zimu s nočními epi záchvaty, které po změně léčby teď zatím dávají měsíc a půl pokoj. Modlím se, at to tak zůstane. Mám toho plný kecky. Ještě že jsem se starší autistickou dcerou na příspěvku na péči, neboť při mladším školkovém dítěti by se proboha vůbec nedalo do práce chodit - babičky na hlídání nemáme.