Tante, to je strašlivá pravda. Šla jsem po osmičce do druhé nejprestižnější matematické třídy v ČR, talentovky, 30 dětí z celé jižní Moravy s touhou se touhle vědou fakt zabývat. Dostali jsme matikáře mladého kluka., co se s námi chtěl kamarádit. Zval vybrané spolužáky i na chatu, na výlety, ... naprosto to nefungovalo, po půlroce jsem ho nesnášeli, po roce nenáviděli. Dodnes nevím, co se vyučovalo ve druháku, nejmíň polovina třídy, zejména holky, na matiku totálně zanevřela, fakt tragedie, co dokázal udělat z tří desítek nadšenců. Nakonec naše nejodvážnější spolužačka zorganizovala protestní petici (byl to rok 1990/91) a ve třeťáku jsme dostali nejlepšího matikáře na škole, pozdějšího ředitele, který nás laskavou, ale pevnou rukou, řádem, jasnými pravidly jasnou komunikací dovedl skoro všechny k naší dávné lásce vrátit.