Hanko, přesně. Jak s malováním, tak s tím ostatním. Mně je z toho smutno. Mimochodem, můj manžel je z rodiny, kde jsou role děleny na mužské a ženské. Žena oddře vše kolem domácnosti, muž zahradu a dům. A to, že už 20 let žijí v panelákovém bytě dědovi nedošlo (došlo a raději dělá že nic), takže nedělá nic, babi všechno (jediné co udělá je nákup dle jejího seznamu - aby mu mohla náležitě vyvařovat) a babička už si zvykla, jak říká, hlavně že je děda v pohodě
A z takové rodiny jsem si vzala manžela, takže první rok jsem byla za harpii, další roky za feministku bláznivou, nyní po 7 letech se umí postarat o děti i o domácnost a přijde mu to normální. Když si vzpomene, jak po sobě ani neodmyl skleničku, tak se mně ptá, jak jsem to s ním mohla vydržet
A já říkám, bylo to těžké