já ti to mám právě "po staru". Říkám, "běžte do řiti" s tou emancipací :o) A vím, že si to zase slíznu.
Nemám problém šůrovat a sbírat fusekle, když vím, že manžel má zase jiné chlapské povinnosti, pro mě absolutně nepřijatelné. Každý dělá, co je třeba, k čemu má blíž a co umí. Neumím to asi dobře vysvětlit...
A jsem celkem spokojeně žijící tvor :)
Příjde mi, že se to s tím dělením a podprahovým vnímáním prostě přehání. A vůbec, že se to strašně přehání, pak jen smutně koukám na zavřené dveře a chlápka, co povídá "tak si babo otevři, když jsi emancipovaná" /to je nadsázka/...