Tak ideály má skoro každý, kdo nastoupí poprvé do nějaké práce. Já si taky myslela, že jakmile otevřu ústa, tak všichni hned uznají, jak mám vytříbené názory a argumenty, a půjde mi to od ruky. Realita je jinde. Co člověk, to názor a nekonečný počet možností, jak věc řešit. A už mi začíná vadit, jak některé učitelky naříkají nad dětma, jak jsou hrozné apod. Přitom úroveň některých učitelek a systém, kterým jsou nuceny učit, ... děs. A učí. Každý jiný, kdo je nespokojený ve své práci a přesvědčený o tom, jaké má skvělé schopnosti (a chyba je ve vedení, ve spolupracovnících apod.) by měl jít s chutí dělat něco jiného. Jen učitelky nadávající na děti to nedělají. Tak to prostě nechápu.