Ráno mě chytla kolegyně, že mi musí něco vyprávět. Její sestra učí matiku a fyziku někde na Praze 8, minulý týden nastoupila slečna studentka na praxi , poprvé mezi děti, jen tak ji tam ,,hodili,, a uč Pythagorovu větu....
Slečna byla připravena, měla i projekci na IT tabuli, měla i historii o P., vyzbrojena maximálně, jenže....
Děti se bavily, zkoušely to na ní, ona byla opravdu překvapena, žila v domnění (asi zapomněla na svá školní léta), ve škole, když se učí, tak je TICHO.
Vydržela asi 3 minuty a utekla za ředitelkou. Ředitelka pak šla do hodiny s ní, vše už proběhlo OK, ale kolegyním jí bylo líto.
Měly jste také podobné ideály? Při vstupu kantora, žáci stojí a mlčí.
Já si totéž myslela o prvńáčcích, než jsem tam poprvé suplovala, oni se (světe div se) normálně bavili nahlas, ale ukecala jsem je pohádkou a pak už byl klid.