Jo a vůbec si nemyslím, že čeština je brnkačka.....

Manžel má sestřenici, která vyrostla v německu, česky mluví, ale rozhodně jí to nejde samo (a to první roky, myslím, že dva, žila v ČR)....a nejvíc se zlepšila při studiu bohemistiky, kde se právě naučila i ta pravidla, tak jak se je děti učí při ZŠ....

Ono jde prostě o to, co je pro ty rodiče, kteří mají v tu chvíli suplovat školu, důležité. A upřímně, kdyby někdo měl ve škole tři (pro mě cizí) jazyky a k tomu mluvenou češtinu a místní dialekt tak se na psanou formu češtiny také vykašlu, protože si nedokážu představit, jak to časově zvládat. Přijde mi to mnohem náročnější, než když se dítě učí hrát na tři hudební nástroje současně (i když začínalo postupně)....také si lidi ťukají na čelo.....a to mám dítě s absolutním sluchem, takže jí to jde víceméně samo....