Už tvoje slova a úvaha "dovolit si" znamená, že ti asi moc rozumnět nebudu, protože já si nic nedovoluju ani jindy, ani při menstruaci - já prostě odpočívám, pokud to potřebuju, nemusím si to dovolovat, prostě to udělám.
Nejsem princeznovský typ, takže nějaké dovolení nežádám ani po ostatních. Odpočívám, pokud chci pomoc, řeknu si o ni bez pocitu nedostatečnosti či provinění.
Takže ani nemrkám a nevzdychám aaaaach, jsem tak znavená, stydím se, uvaříš mi čaj? Ani nedělám za dva, abych dokázala, že mě nic nedostane.
Řeči, které jsi popsala od druhých, neznám. Resp. u rodič to tak bylo, ale to jsem se ještě neuměla očividně projevit tak, aby toho nechali