Protože to jde vnímat konstruktivěji, ne jako poskytování privilegií, ale jako cestu, jak přivést romské děti ke vzdělání, co je jediná cesta pro Romy, jak vyjít z izolace.
I vnímání toho, co je privilegium, je dost relativní, vsadila bych klidně boty, že ti hodně lidí řekne, že si rozhodně nepřeje, aby jim nějaká učitelka lezla domů a narušovala soukromí.
Učitel kdysi za starých časů pracoval pro komunitu, byl jí většinou i ctěn a návštěvy v rodinách měl v "popisu práce".
Dneska už to tak není, očekává se, že "učitel bude pěkně v práci jako každý, aby to bylo spravedlivé", pak lze těžko oekávat, že jako běžného koníčka ještě návštěvy.
Bohužel učitel současně nemůže být ouřada třetí kategorie vytářející právně nenapadnutelné byrokratické postupy a samostatně pracující tvůrčí osobnost, to jsou vlastnosti, které se z principu v jednom člověku nemohou snoubit.