Přidat odpověď
V 18 jsem byla na interupci a tehdy mi nějaké výčitky na mysl moc nepřišly. Bylo mi po tom všelijak, ale do týdne jsem byla otřepaná.
Výčitky přišly pozdeji, poté, co se narodil syn, poté, co jsem potratila v pokročilém stádiu těhotenství, poté, co se narodily dcery.
Nedrásám se, ale vnímám to jako špatné rozhodnutí. Často mi to přijde na mysl a mám výčitky.Dnes bych asi vedla úplně jiný život, patrně bych neměla tohoto svého muže a patrně bych ani neměla tolik dětí, ale přesto bych volila s dnešní zanlostí věcí jinak.
A myslím, že mě tehdy měl někdo přesvědčovat, že se to dá zvládnout, mohl mi třeba ukázat, jak vypadá embryo v 12. týdnu. A nejen, chcete? nechcete? jasně, nástup toho a toho, v tolik a tolik.
Předchozí