já bych to tak tvrdě neviděla. Pro mě jako pro matku mělo taky největší "odměnou" být samo dítě, přesto mi manžel přinesl kytku, dostala jsem od něj i prstýnek a i dost jiných dárků od celé rodiny jako že "děkují za miminko" ačkoliv to samotné pro ně bylo samozřejmě nejvíc. Nevím, proč by se tudíž i starší sourozenec nemohl odměnit za to, že vydržel určitý čas bez maminky (pro dost z nich je to třeba i poprvé bez mámy) a že třeba i po část těhotenství už musel dělat určité "ústupky" (nehupsat mámě po bříšku a přijmout jinou formu mazlení). Myslím, že je to hezké když se rozvíjí v tom starším pocit "miminko k nám patří, budu na něj taky myslet" a třeba s tatínkem jdou vybrat rachtátko pro něj, zatímco maminka s sebou v porodnici má zase pro toho staršího něco "jakože" od miminka. Dcera takhle dostala panenku Sněhurku a byla z ní nadšená, hraje si s ní dodneška (4 roky poté).