Stalo se mi to před čtrnácti dny. První týden jsem plakala, litovala se, vracela se zpátky a to vše hodně intenzivně. Po týdnu jsem cítila, že už mi to stačí a nechci dál viset v minulosti a s možností se někdy k tomu vrátit, uzavřela. Najednou jsem se nadechla, ucítila jaro, pocítila sílu mojí rodiny a vděčnost nad tím, že je všechny mám a jak moc je miluju.
Všechno se zase narovná a možná přijdeš i na něco, v čem ti to mělo pomoct a vstaneš zase z popela.
(já na něco přišla...
)