Jak jsme se odstěhovali sem a narodila se malá, tak jsem pak s ní jela s manželem do Prahy, to jí byl asi měsíc, manžel si půjčil v Praze auto, odstěhoval k nám věci a ještě ten samý den to auto musel vrátit, tak chtěl, abych jela do Prahy s ním, aby cestou někde neusnul. Dojeli jsme v pohodě, vešli jsme do toho našeho pražskýho baráku a najednou se na schodech do patra něco mihlo. Manžel už byl na schodech s malou v sedačce, já ještě dole, tak jsem mu říkala, že tam něco je, ať dá bacha. Najednou po schodech vyběhl potkan a zavěsil se na schody z boku, odrazil se a dopadl na to podlaží, kde já jsem stála, tak z půlky schodiště, pořádně se praštil, zacifroval a utekl někudy do dvora. V tu chvíli jsem věděla, že už se do Prahy nechci vrátit.
Nikdy před tím jsem tam žádného neviděla. Myslím v domě, pár malých jsem viděla u metra, důchodkyně je tam krmily, myšičky
, když se dozvěděly, že to jsou potkani, tak pištěly a zdrhaly.
No, a teď mi vleze potkan sem.