K psycholožce chodíme od prosince, potíž je v tom, že v tom prosinci už jsem začala vážně přemýšlet o konci, takže už mi vlastně nemá jak pomoc. Když jsem potom slyšela, jak manžel přemýšlí, tak jsem jim z toho sezení párkrát i zdrhla, jako poslouchat, že na mně vyvíjí tlak, protože mně to buduje a že mi to pomáhá, protože dneska vydržím mnohem víc než dřív , nebo že si špatně říkám o jeho podporu, protože ho neprosím a podobně, to už prostě nerozdýchávám. Byli jsme tam asi 10x, z toho 2x já sama a 2x jsem jim odešla, nevím, jestli bylo dost času nám pomoc.