Přidat odpověď
A k té dokumentaci: asi má každá nemocnice svůj vlastní vnitřní systém sdělování informací, u nás fungujeme jako detektivní ústředna. Tzn. o pacientovi si většinou musím informace aktivně získat, bez toho nelze dělat diagnostiku. Často jsme první, kdo ošetřujíd¨címu lékaři podává cenné informace z anamnézy nemocného.
Protože systém péče o pacienty je takový, že veškerou zdravotnickou dokumentaci má lékař, který není trvale k dispozici, tzn. když přivezou nemocného v akutním stavu do nemocnice, není kde zjistit důležitá anamnestická data. Ne každý pacient je umí poskytnout sám. K nám tedy přichází pacient třeba s dušností k vyšetření, a teprve v naší archivované dokumentaci zjistím, že má už od r. XZ vyvíjející se plicní fibrózu. Tedy díky porovnání snímků, popř. CT, mám v rukou více nitek k diagnóze než lékař, který dostal pacienta na starost. Samozřejmě u většiny pacientů potřebuju znát aktuální klinický stav, laboratorní hodnoty, atd. V tomto směru je radiologie velmi komplexní obor.
Předchozí