Nano,já tý Prekopový vcelku rozumím a nemám s tím problém.To,co popisuje to děvče a aspergrem,to mi přijde jako opravdový nepochopení tý metody a souhlasím,že to už je týrání.
Jinak to,že na mě moje malý dítě křičí,že nechce žádnou maminku,řeším teda podobně.Vezmu jí do náruče a objímám jí s tím,že já jí mám ale moc ráda.
Prokopová to bere jako silně emočně vypjatou situaci,ne jako chladnej kalkul,kdy jenom fyzicky zpacifikuju dítě,to tam vůbec nepatří.
Vždyť co mi chce říct malý dítě,který křičí,že mě nechce?Asi že se cítí opuštěný,nemilovaný,nepochopený..Mně přijde spíš smutný říct,když mě nechceš,tvůj problém a nechat ho tý svojí svobodě.