To je pro mě smutné téma. Ne, sourozenec mi neumřel, ale vztahy jsou jiné než bych chtěla. Mám dva bratry, jeden stejně starý jako já, jeden o 15 let mladší. Vztahy máme odzicené, nevoláme si, nepřejeme si k narozeninám, vidíme se tak 1x za rok když jsme u mamky a oni přijedou nebo někdy i přijedeme k nim, ale ... Moc mě to mrzí, mám je ráda, a moc bych byla ráda kdyby měli i oni rádi mě a uměli mi to dát najevo. Stejně starý brácha na mě odmalička žárlil, myslím, že za to můžou rodiče, protože on byl ten zlobivý a já ta hodná a tím, jak nás vychovávali, tak jsme byli rivalové. Mladší bratr byl už někde jinde, věkem hodně daleko a já jsem odešla ve 20ti na výšku a už jezdila domů málo a ani jednoho bráchu moc neviděla. A je smůla, že MM je jedináček, takže žádné sourozenecké vztahy z jeho strany nevzešli, takže ani nemáme nikoho z příbuzenstva s kým trávit hezké chvíle.