Je mi 25, bratr má 18, takže jsme ještě neměli moc času zažít nějaké konflikty, taky o dědictví jsme se zatím nemuseli prát
Ale miluju ho velmi, rozumí si moc dobře i s mým mužem. Mamka si v bráchově pubertě našla nového přítele, věnovala se v podstatě jenom jemu, takže jsme na sebe s bráchou měli hodně času, dlouho jsme si povídávali večer před spaním v posteli, když ho zajímalo něco o ženském těle (vložkách, menstruaci
), byla to sestřička, kdo mu to vysvětlil. Kdykoliv se vidíme, dostanu vždycky na rozloučenou pusu, když se můj otec den před svatbou začal cukat, byl nachystaný mě vést k oltáři. Kdyby se manžel rozhodl nejít k porodu a mamka by nechtěla, brala bych jeho. Ráda bych měla dost peněz na to, abych mu udělala radost něčím, na co on ani mamka nemají. Prostě je to můj brácha, jediný a úžasný.