Tak z odkazů jsem pochopila, že by v tom mohla být možná víra - tak třeba tady je cesta. Já nevím, mě to trvalo roky, ale pokud bych se nesmířila, zničilo by to manžela, manželství i mě a zbytek rodiny. prostě bych se zbláznila. Ty máš problém, který by se dal řešit, ale z nějakého důvodu nechceš, chápu. My důvod nemáme a přesto nemáme dítě, i kdyby jsme se rozkrájeli. To, že se rozhodneš něco z nějakého důvodu nepodstoupit bych chápala v okamžiku, kdy budeš mít nějaká jiná pozitiva na jiné straně, ale ty mi přijdeš jako totálně rozbitá osobnost, něco strašně chceš, ale podle mě nemáš dostatečný důvod, proč se vzdát možnosti se o dítě pokusit. Tak na mě působíš. Taky bych chtěla vlastní a nikdy nepřestanu doufat, že se třeba zadaří, ale už jsem si našla jinou cestu, která mě z velké části uspokojila, ikdyž ne 100%.