Mám mentálně postiženého bratra. Vídáme se, protože bydlí u rodičů, se kterými se často stýkám. Máme se moc rádi, ale máme tolik společného, jako dva rozdílné živočišné druhy. Každý žijeme na jiné planetě. Je mi to líto, je to můj jediný sourozenec. Když vidím manžela, který se vídá se svým sourozencem jednou za dva roky, ale mají se o čem bavit, tak jsem z toho vždycky smutná. Rozebírají spolu rodinné poměry. Toho se s bratrem nikdy nedočkám.