Vlad. ano, tahle to za mého dětství bylo taky - celá moje rodina jsou protestanté a podobně před námi varoval pan farář Švagrovou dokonce vyhodil coby dítě z kostela z hodin náboženství(které ji moc bavily) když se dozvěděl jakto, že zná všechny příběhy z Bible, které on děti učí a jakto, že je tedy tak aktivní v hlášení se... Do slova ji vyhodil, že ona tam nemá co dělat

Dnes už je ale v těchto věcech posun - vím, že naši kazatelé se scházejí s katolickými a diskutují... Jsou různá ekumenická setkávání a berou i nás byť v ekumeně nejsme.
K tématu zakladatelky napíšu jen tolik, že všude jsou upřímní věřící a neupřímní - zkrátka všude je to o lidech. Já svoji víru a své zásady vnímám taky jako klad pro můj život, jako ochranu před spoustou možných zlých věcí... a beru můj vztah k Bohu za velkou přednost i v tom, že když se mi děje něco zlého vím přesně ke komu se modlím, koho prosím o pomoc a snažím se z Boha nedělat si automat na mince - teď Tebou opovrhuju, ale jak budu mít nějaké auí, tak se budu dožadovat pomoci a když nepomůžeš jsi na prd a vlastně ani neexistuješ a je padlý na hlavu ten, kdo v Tebe věří... Ovšem tím neříkám, že nezakopávám a nepadám... A jak to tu tak čtu, tak mám pocit, že coby věřící mám velkou přednost v tom, že mi bylo dáno uvěřit a mít víru v Boha. I když z mého úhlu pohledu větší víru potřebuje ten, kdo věří v evoluci