Boží ženo, tak prostě můžeš přijmout fakt, že se sama můžeš rozhodnout, co je pro tebe Bůh. Ne Bůh katolické církve, ale tvůj. Pak nebudeš důvod mít k němu averzi. Proč ty máš přijímat bezvýhradně nějaké teze katolíků. Ty jsi ty a můžeš si věřit třeba že Bůh má na hlavně anténky, nemyslím to nějak shazujícně.


Okolo Boha se nakupilo tolik balastu, tolik vykladačů těch jediných pravd. Když chce být člověk v kontaktu s tou skutečnou pravdou, stačí se podle mě obrátit do svého nitra, protože kus té energie je v každém z nás. Jenže tenhle výklad je pro většinu církví nepřijatelných, nechtějí lidem dovolit, aby si mysleli, že v sobě mají část velké moci, nebo to, že jestliže jsou střípkem Boha, jsou krásní a dokonalí a láskyhodní už svou existencí. Pak už by je nebylo jak ovládat. A lidi se obecně ovládají strachem, pocity viny atd...

Podle mě - pokud uvěříme v tu boží jiskru v sobě, uškodit nám to rozhodně nemůže. Pak nebudeme brát Boha ani jako vousatého dědečka, ani jako trestající sílu, ale prostě proud energie, která se dá zaměřit různým směrem a který je i v nás. A kterou taky i my směřovat sami hodně můžeme.

Jsme jako spotřebič, kterým protéká proud. Můžeme vaflovat, vařit vodu, pouštět televizní programy - a můžeme ještě mnohem víc.

Netvrdím, že cokoliv, že to nemá žádné limity, ale o hodně víc, než si myslíme.



Tím bych to za sebe uzavřela.