Ježíšova smrt a vzkříšení měly / mají pro lidstvo i každého člověka význam naprosto zásadní. Už i to že se to stane bylo těmi proroky předpovězeno. Ten význam je odpuštění všech provinění a tím volný přístup k Bohu, bez toho očištění by to člověk - jeho "špinavá duše" nesnesl, nešlo by to. Oběť byla nutná - nad všemi zvěrstvy a bolestmi světa není možné jen tak mávnout rukou. Bůh lidi na počátku varoval, aby neokusili poznání zlého, že to povede ke smrti - a stalo se to a smrt a trápení všeho druhu je tak naší realitou. Nicméně Bůh - milující rodič - to tak nechtěl ponechat a vzal to na sebe v podobě Ježíše. Nebylo to jen fyzické ukřižování, ale byla to hrůza, psychická a duchovní, kterou ani nechci domýšlet - jakoby on byl pachatelem všech prohřešků a zvěrstev na zemi od malých po velké, je psáno, že tím vzal na sebe i bolesti a nemoce. Že vstal z mrtvých nebyla taškařice, jak tu zaznělo, ale síla toho, že Bůh je nevím přesně jak to napsat - větší než to všechno tady na zemi dohromady.
Oběť je princip všech náboženství, ostatní přinášejí různé obětiny, modlitby, dobré skutky, askezi, v minulosti se běžně obětovaly lidské oběti, děti ... aby si lidé naklonili - usmířili - duchy a bohy, zajistili prosperitu a tak. Ale jen v křesťanství to bere Bůh na sebe za nás.