My měli na ZŠ od třetí třídy spolužačku, se kterou se opravdu nikdo nebavil. Celých pět let. Ne proto, že by někdo vedl cílený boj proti její osobě, to ne. Prostě byla "jiná", jak píše Zuzini. Myslím, že problém byl trochu i v tom, že ona sama se nezapojovala do ničeho, prostě nejdřív stála stranou sama za sebe a pak tam zůstala stát až do osmičky. Musela být hodně psychicky odolná, když to ustála.