Markéto, vidíš, já mám tohle úplně jinak.

Dohodnout se s někým v pravidelném střídání ve vodění dětí do školky, pravidelné návštěvy doma, to bych prostě nedokázala v případě, že bych já sama neměla nadstandardní vztah s tím rodičem. A i tak by mě ta pravidelnost asi dost obtěžovala.

A i tak bych tam potřebovala dost velký odstup. Neumím si představit, že mi někdo jen tak "šoupne" domů dítě, a už vůbec si neumím představit, že by to udělal, aniž bych ho dopředu výslovně pozvala. Takové to "může si jít náš Karlík k vám hrát" brrr.

Právě proto bych měla z takových kamarádčoftů v baráku strach. Aby si ten druhý rodič dokázal udržet tu distanc, která by pro mě byla dost zásadní. A kdyby nedokázal, tak by se mi pak nechtělo před ním chodit kanálama.