Přidat odpověď
Já zakladatelku chápu, ve Zlíně jsem rodila před 2 lety dvojčátka a už bych se tam nechtěla nikdy vrátit.
Na porod si nemůžu vůbec stěžovat, malí šli císařem, který mi dělala má doktorka, úžasná empirická bytost. Ale na zbytek moc ráda nevzpomínám. Nadstandard jsme mít nemohli, jelikož porodnice praskala ve švech, doprošovala jsem se vysloveně o příkrmy, protože jsem měla málo mléka a musela jsem je dokrmovat. Připadala jsem si jako žebračka o jídlo, ten pocit byl fakt hrozný. Malý mi den po porodu zkolaboval, páč mi ho v rámci celého systému kojení; "Maminko, MUSÍTE!!! kojit." tak rvali na prsa, až vzteky a v tom amoku přestal dýchat, celý zmodral a frčel do inkubátoru. On byl nekojitelné dítě, prso odmítal a v tom byl prostě problém. Co s takovým dítětem, které prso prostě nechce, že? Proti tomu bylo buzení v 6 ráno fakt nepodstatné. Nakonec jsem si vydupala flašku, ale ty pohledy sestřiček a poznámky. Br.
Chryzantémo promiň, ale já mám trošku jiný pohled člověka z venku. Na porodním sále byly všechny PA úžasné, strávila jsem tam jednu noc a byly moc milé. Ale poporodní oddělení mi vážně nechybí.
Podotýkám, že jsme byli termínově přenošeni, ani minutku jsme nebyli v inkubátorech, nevyžadovali žádnou náročnou péči a přesto jsme tam trčeli týden. Jak já jsem se těšila domů, bylo to jak ve vězení.
Nicméně všem lékařům a personálu děkuji, zejména pan primář dětského by za děti i dýchal, vše jsme nakonec zvládli ve zdraví, ale bylo to poprvé a naposledy.
Předchozí