"Vymáhat hlídání asi není správné, ale nepochybně ho lze vymáhat. Sice se nejspíš jedná o citové vydírání, ale zcela nepochybně se děje."

Jak ho lze vymáhat, prosím tě? Že dám návrh soudu, aby babička hlídala 2x týdně a jednou přes noc?

Navíc "nepochybně se děje" i to, že rodiče děti a děti rodiče občas fyzicky i psychicky týrají, ale znamená to snad, že je to správné?

Samozřejmě že být zklamaný a naštvaný LZE, lze dupat nožkou a z vlastního selhání vinit všechny kolem sebe - a dokonce se to v nemalé míře děje - ale je to snad proto správné?

Očekávat od prarodičů - tj. lidí, co mě vychovali a mají už "splněno" cokoli, co si mám zajistit v prvé řadě sám, také jistě lze, ale člověk se pak nemůže divit, když bude považován tak trochu za nenažrance. Prarodiče snad dokážou odhadnout své síly a když se na něco necítí, tak rvát jim to tam přes závit s tím, že já mám přece NÁROK, mi přijde dost obludné. Nechtěla bych od kohokoli něco, k čemu mi není povinen a nechce mi to poskytnout dobrovolně a musím to z něho mámit výčitkami a citovým vydíráním.