To, co syn řekl je samozřejmě nesmysl (příčinou bude jejich vyčerpání), na druhou stranu dost chápu snašinu frustraci - píšete, že si "netroufáte" vzít dítě na noc. Mě to teda přijde škoda, že jinak žijete společenským životem, ale na vnuky si netroufáte, přitom mívají jen běžné dětské nemoci. Po odpoledni s nimi jste vyčerpaná, tak je jasné, že jejich rodiče několika násobně.....
pomoc samozřejmě nárokovatelná není, ale jsou to vaše děti, vaši vnuci - ono 7 let nepřetržitého vyčerpání zanechá dost na osobnosti (duševním zdraví) kohokoli ( a kdo nemá divoké a nemocné děti tomu asi moc rozumět nemůže).
Na druhou stranu vám syn naznačil, kde byste mohli pomoci, kdyby vám na jejich manželství záleželo, tak bych neházea flintu do žita a obětovala nějaký ten víkend v rámci zachování duševního zdraví jejich rodin.
Mám děti taky nemocné, moje tchýně jim nikdy neuměla dát správně léky, má hrůzu z bezlepkové diety, ale stejně si je bere (protože chce, ne protože chci já) - z toho mám tedy spíš problém já - ale kdyby se snažila něco o tom nastudovat, hrůza by zmizela, není na starosti o děti (ani nemocné) nic strašidelného, nevím, proč byste si nemohli troufnout - ono jedno dobré vyspání může se snachou udělat divy