někdo to tak bohužel má..

já mám v tomto duchu asi nejděsivější zážitek z Motola, ležela jsem tam 14 dní na nefrologii, vedle v pokoji byla holčina odněkud kolem Klatov nebo tam někde, prostě relativně z dálky.. za celou dobu co jsem tam byla (a ona už tam ěnjaký čas byla) za ní nepřišel NIDKO!!! na návštěvu, malá často plakala, že chce maminku nebo babičku, ale nikdo nepřijel.. 2x jí slibovali propuštění, že si pro ni maminka přijede, ale nikdo nepřijel... přijela až babička v den mého propuštění.. holčičce bylo něco kolem 5ti let... bylo a je mi jí pořád, tak neskutečně moc líto!! I mě tam bylo smutno, a to mi bylo 17.. ale co tý děvečce maličký?

někdo rpostě pod nálepkou nemám rád lékaře/nemocnice/cokoliv tam nepůjde stůj co stůj... já ač taky nemusim nemocniční prostředí, tak tetu na JIPu jsem navštěvovala, ač jsme doslova utíkala po 10 minutách, protože jsem to nedávala, ale spíš psychicky.. čekala jsme pak na mámu třeba i 2h venku, mamka tam byla co umožňovali návštěvní hodiny..

nevěš hlavu, hlavně že se dcera zotavila!!!