Tak sídliště, kde jsem vyrůstala a kde doteď žije můj táta se změnilo hodně. Přes ulici postavili dva hyper a bazén. To je sice výhodné, když tam člověk bydlí, ale co se provozu a množství pohybujících se lidí týče, je to nebe a dudy.
Souhlasím, že to tenkrát nebylo bezpečnější, akorát se o všech těch věcech tolik nepsalo a vůbec to nebylo v televizi, takže se to člověk nedozvěděl. A tím pádem se tolik nebál.
Míšo, ano nejspíš existují i takové vesnice, jako popisuješ. Nicméně když porovnám naší díru po granátu a i díry okolní a sídliště Jižní město, kde jsme žili předtím, tak je to nebe a dudy. Varnu pervitinu jsme měli v přessousední vesnici taky, nicméně přesto místní omladina nebyla od rána do večera v rauši a nepřepadávala důchodkyně jako tam. Ono je to taky tím, že na vsi je taková spolupracující komunita. Ono to třeba leckomu leze na nervy, ale to že tě tady každý zná taky znamená, že pokud se dítě fláká někde, kde nemá, nebo tropí nějakou nepřístojnost, tak ho někdo okřikne a člověku se to donese.
Jinak pokud myslíš, že jsme zaostalí a děti dostatečně nehlídáme, no to tak asi jsme. Ale jsme zaostalí rádi. I pro děti je to určitě lepší, když mají alespoň nějakou volnost, než když jsou pořád někde na organizované zábavě nebo sedí doma.