Ahoj holky moje zlatý ! Tak máme úspěšně za sebou "přijímačky" do první třídy. Zvládli jsme to v sobotu dopoledne. Byli jsme tam jediní. Měli to pojaté tématicky "Se šmouly do školy" Po chodbách seděly starší děti převlečené do kostýmů šmoulů, Kája počítal, kreslil, skládal šmoulí puzzle, říkal básničku, na interaktivní tabuli dělal domeček. Byly tam dvě mladinké paní účitelky. Dojem z toho mám dobrý, snad i Kájovi se tam líbilo. Prý budou otvírat dvě malé třídy. Od doby co tam chodili kluci je to nově vymalováno a vyspraveno, vybaveno novým nábytkem. Ale je to bývála budova kláštera, hotové katakomby a prvňáci mají třídy až ve třetím patře pod střechou. Ještě, že byly na chodbách šipky. Doufám, že tam i zůstanou nebo tam nikdy netrefíme. No alespoň nemusíme mít strach z azbestu. Můj mail panu řediteli asi vyvolal odezvu, protože se k tomu vyjadřoval na facebooku a říkala mi paní učitelka, že z toho co se o této škole po městě povídá je nešťastný. Tak doufám, že jsme zvolili dobře. Učitelka lákala Kájíka na plavání, že chodí už od první třídy. No Kája se moc netvářil.
Dojanko Tobě přeju hodně štěstí do nového "svobodného" života. Věř mi, ve dvou se to lépe táhne a na Tebe ta láska taky někde čeká. Ono to většinou přijde jako blesk z čistého nebe. Já mluvila úplně stejně jako ty a dnes jsem ráda, že ty svoje chlapy mám. Nehaž flintu do žita !!! Hlavně ať jsme všichni zdraví, to je nejdůležitější.
Jinak u nás bylo nasněžíno, táta stavěl ráno na zahradě sněhuláka a Kájík se jenom díval za oknem. Bylo mi ho nesmírně líto. Vždycky když je slušné počasí tak musíme sedět doma. Už pomalu přestávám věřit, že to někdy skončí. Taky děláme všechno možné i nemožné a výsledek je 0.
Teď řeším dilema, jestli už zítra nastoupit do práce a Káju nechat s bráchou nebo s ním být raději doma. Přece jenom bere ten Klacid. Furt se to ve mě pere.
Tak zatím všem