Já jsem se třetího porodu nebála, akorát jsem jako ty řešila, jak to udělám s těma staršíma dětma, moje máma byla akorát v půlce léčby rakoviny tlustého střeva, druhá babi na druhém konci republiky, i jsem přemýšlela, že bych kvůli nim rodila doma, ale to s mým vysokým krevním tlakem nešlo, byla jsem domluvená i s kamarádkou, řešila jsem to ze všech stran, co teda. Nakonec okolnosti rozhodli za mně, zhroutila jsem se a začla se předčasně otvírat, tak jsem skončila u tchýně a bylo vystaráno.
Děti mám teda malé, v době porodu ještě ani jeden nechodil do školky, takže jsme měli pohodu, teď už od září jeden chodí, to jsme naložili mladší do kočárku a vyrazili jsme. Teď ho vozí manžel, takže je to jednodušší.
Jinak třeťátko je zlatíčko, kdybych nebyla já neustále zdravotně na hromadě, tak by to byla pohoda největší.
Tak ti přeju, ať se to pěkně utřepe a dopadne to dobře.